Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Červenec 2012

Zázraky dnešní doby

25. července 2012 v 14:00 | Hok Wolker |  Deník HW
Před dávnými časy, kdy nebyl blog jen odkazem minulosti, kdy se zde objevovaly články s nepravidelností autorce vlastní, se Hok Wolker účastnila projektu Dopiš příběh, který byl vyhlášen šlechetnou a čtenáři zbožňovanou Siwou. Hok statečně bojovala a dopisovala příběhy, až se jednou sama odhodlala napsat začátek. A to byl velký krok kupředu! Koláček štěstí, tak zněl název příběhu, který potřeboval konec. Jen dva odvážní pisatelé si troufli na tento nelehký úkol stojící před nimi. Kader Jaina a Iri Werwolfin, jména hrdinů, kterým se v tichosti provolává sláva až do dnešních dnů. Nikdo jiný se neodvážil a po celé zemi se rozhostilo temno. Jen dva paprsky značili naději, dva na celou zem! Až jednoho dne se objevil nový hrdina - Agrenej! Zem dostala nový paprsek naděje, nový konec!
***
Další zázrak se konal včera v naší kuchyni. Ano, jak jste pochopili, pokoušela jsem se péct muffiny. A ne ty ze sáčku, kdy to máte už skoro hotové. Ne, hezky všechno, tedy samozřejmě kakao jsem nevyráběla, ani vajíčka jsem sama nevyseděla, ale... víte jak to myslím! A jak že ten zázrak vypadal? Nic neshořelo, všem chutnalo a já si spálila o troubu jen jeden prst (což mám už třetí prst zraněný za čtyři dny, ano, jsem šikovná!). Script, ano směj se zplna hrdla, já vím, že ty si tu příhodu z minulého roku moc dobře pamatuješ!

Samozřejmě, že se to neobešlo bez komplikací. V receptu stálo "Pečtě při 250stupních Celsia" a košíčky byly použitelné maximálně do 220 stupňů Celsia. No, šlo to i na nižší teplotu, naštěstí. Ale když jsem překonala tuto obtíž (s pomocí pítele na telefonu), tak si košíčky vymyslely další způsob, jak mě potrápit. Nedržely košíčkovitý tvar. Mám tu něco, co vypadá jako část jing jangu, dva steklé dohromady a pár patvarů, které nejde ani pojmenovat. Ale! Chutnají skvěle!

Když včera bylo dávno

17. července 2012 v 14:43 | Hok Wolker |  Deník HW

Aneb jak jsem se dostala na stránku, kterou jsem milovala, když jsem měla svůj první blog.

Stejně jako všichni ostatní i já mám svou minulost, která se mi připomněla. Byla to ta část, která byla v poslední době opomíjená, neboť jsem v posledních měsících byla myšlenkami jinde, než u blogu a podobných věcí. Upřímně řečeno, myslela jsem spíš na budoucnost.
Ale včera jsem se snažila zjistit, kdo je Caleb. Jméno, které mi připadá strašně povědomé a nemohu si vzpomenout, kde jsem jej slyšela. A ne ten Caleb z WITCH to není. Za každý nápad jsem vděčná.
Každopádně se mi ozvala jedna má kamarádka a jedna z mála komentujícíh na tomto blogu, který má své období v komatu. Začaly jsme si psát a já si vzpomněla na její blog. Je to asi sedm či osm let, kdy jsem na její blog narazila a začala číst její komixy. V náhlém popudu jsem si je začala číst znovu. (Pájo, k dnešnímu dni ti můžu říct, že už je to dvě hodiny, co jsem dočetla Sakasamu no chou. Četla jsem své komentáře a stydím se za ně. Ale jinak je to hezké, i když v dnešní době píšeme už obě jinak :) )
Nějak mě to inspirovalo, že si přečtu svá raná díla, tím myslím hrůzné výtvory, za které bych se měla stydět. A třeba i Dva světy. Protože jsem se k dopsání nedostala, neboť mi to přijde jako hrozná kravina. Ale vážně. Vážně, vážně.
Zároveň s tím vším jsem si uvědomila, jak moc jsem se změnila za těch posledních 7-8 let. Ale ne k lepšímu, možná umím počítat logaritmy, nebo dokážu používat víc cizích slov a tváit se strašně učeně, vyjmenovat většinu kostí v těle i latinsky a ještě k tomu říct, kolik knížek jsem už přečetla (tedy ne konkrétní číslo, ale že jich je hodně... ), ale na druhou stranu už nejsem takový blázen, jaký jsem bývala kdysi (i když...), nejsem tak drzá, uvolněná a sama sebou. Skutečnost je, že svět mě - jako i mnohé ostatní - přetvořil trochu více k obrazu svému, ať jsem tomu tak chtěla nebo ne.
Teď by byla asi pravá chvíle na to říct ne! (Tedy Ano! Změníme To! Jak pravil Albert Camus ) A pronést pseudo heroickou řeč, která by měla ve čtenářích na chvilku vyvolat odhodlání se tomu všemu postavit. Ale já nejsem hrdina, jsem komickým společníkem, který se uplatní na cestách, neboť díky němu čas rychlji utíká a zaplní mezery mezi hrdinými souboji a romantickými chvilkami.

Tak vidíte, neměla jsem pravdu, blázen jsem, ale jen s jiným zaměřením :)


P.S. Jestli hledáte pointu článku, hledáte marně, jedna z věcí, co mi zůstala je, že říkám věci, co nemají pointu :)

Nebojte, pořád se nic neděje

5. července 2012 v 13:25 | Hok Wolker |  Deník HW
Aneb jen tak jsem si rozklikla blog nad vzpomínkou na komentář od Daktilos, která chtěla, abych dokončila Dva světy. Bohužel, nemám už tolik spisovatelského elánu, jelikož jsem se dobrovolně přihlásila k psaní školních novin a jsem líná si vyhradit čas jen na psaní. Pravdou je, že jsem čím dál tím více důkazem ženské schopnosti dělat tisíc věcí najednou a ne se soustředit jen na jednu. Tudíž čtení knížky a koukání zároveň na film a povídání si přes icq a skype s lidmi je pro mě stav nudy. Ale protože pořád mám ty plány v hlavě, zkusím to dopsat. I když vím, že bych se jako správný student měla horečnatě už teď připravovat na maturitu, ale budu na to jako každý skutečný student zatím kašlat.

Kdybyste se mezitím nudili, tak si můžete pustit film, který se v originálu jmenuje Die Welle. Ano, je to německý film, a ačkoliv tam nemá úžasné americké přestřelky a super sexy herce, co se tam svlékají do naha, má myšlenku a je celkově dobře zpracovaný.
Mimochodem, věděli jste, že v Seriálu Spartacus hraje manželku Qinta Lenta Batiata, Lucrecii, ta samá žena, co hrála Xenu, princeznu bojovnici?
A kdbyste se nudil hodně moc a nebo vám není osmnáct a nechcete koukat na tak hanbatý seriál, tak vám nabízím Awake, zajímavě zpracovaný seriál. Kde je pronesena má oblíbená věta, které se tak trochu držím celý svůj život:

"A řekněte mi, co je tak skvělého na tom vidět realitu takovou, jaká je?"