Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Únor 2012

Rozpolcená

23. února 2012 v 19:00 | Hok Wolker
Raději to nedávám do žádné rubriky. Nevím, kam to zařadit. Možná do "pokus o psaní". Asi bych jí měla založit.
K tomu, co je pod tou čarou. Není to moje zpověď. Ale tak nějak jsem se snažila vystihnout rozpolcenost. Jak je v nadpisu článku.
Líbí? Nelíbí? Vystihla jsem to? Nebo naopak jsem naprosto vedle? Prožil někdy někdo něco podobného?
O vašich názorech si ráda přečtu v komentářích.


„Já aspoň mohu osahávat Johna a co vy?“

18. února 2012 v 22:50 | Hok Wolker |  Deník HW
Znáte ten pocit, kdy vám písnička uvízne v hlavě a vy na ní myslíte každou chvilku? Při písemkách je to značně rozptylující, to vám povím. Jejda písemky, příští týden, škola, noviny. No skvělé. Moc díky, že mi to připomínáte, vážně díky! A mám víkend v háji.
Kdo netuší, tak jsem teď měla jarní prázdniny celý týden. A ten týden jsem jako každý správný člověk proflákala sledováním filmů a seriálů. A to, co mi klidně můžete všichni závidět, byla moje společnice na tyto dlouhé dny plné "ůhůůů hruď!" "Do nich! Jsi poslední z rodu, ukaž nějaký super trik, Burkharde!", kterou nebyl nikdo jiný než Ms. Scriptum. Řeknu vám, nikomu se nekrade lépe deka něž jí.
A jestli chcete představit svým kamarádům někoho, kdo je zaujme, tak rozhodně u ní jste na správné adrese. Jednou se objeví a už se všichni po ní ptají. Script a její charisma, co má vlastní gravitační pole.
...

A tak odjíždí do neznáma

17. února 2012 v 23:48 | Hok Wolker
Hlavní otázku tohoto článku si - nebo vám chcete-li -položím hned na začátku.

Má tohle ještě vůbec cenu?

Hů, jsem dramatická, používám nadpisový formát.
Asi je jasné, že tak trochu nemám moc inspirace a chuť na psaní povídek, i když Script vám jistě dosvědčí, že šílených nápadů mám spousty. Káchy vám zase může dosvědčit, že škola si začala hrát na uzurpátora našeho volného času. V psaní pokračovat hodlám, to určitě. V nejhorším případě do šuplíku, jak to dělali snad všichni. Třeba Kafka, ale Kafka byl zvláštní. Ne, že bych proti němu něco měla. Měl jistě těžký život a byl to úspěšný spisovatel, i když k pochopení jeho děl většinou potřebujete nějaký návod. Ale nechme ho odpočívat v pokoji. (Který díky Maxu Brodovi nejspíš nemá.)
Má ještě vůbec cenu snažit se nějak na tento blog psát? Nebo ho raději nechat jako jakýsi náhrobek části života, který jsme prožily...?