Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Dopiš příběh - Koláček štěstí

13. listopadu 2011 v 12:25 | Hok Wolker |  Dopiš příběh
Jelikož se mi včera povedlo se konečně rozepsat -nebudu říkat na čem jsem si to zkoušela, to sem nedám- tak jsem se rozhodla napsat začátek do projektu Dopiš příběh. Snad proto, že už nikdo dlouho nic nevymyslel a také proto, že mě tenhle nápad před spaním trefil do čela pánví. Jak se tak hezky říká, nebo taky ne. Každopádně jsem si chroupala koláček štěstí, takže už určitě chápete důvod nadpisu. Snad se to bude líbit a snad to někdo zkusí dokončit. Myslím, že možností je dost.
Jinak, projekt začal původně u Siwy. Kdo tento projekt nezná, nechť se tam podívá a přečte si klidně i jiné začátky a alternativní konce.

Ten pohled mě vyděsil.
Josef Vilém je skvělý chlap, i když jak sám říká, má jedno velké prokletí, svoje jméno. Snad proto pracuje tak usilovně a snaží se nedělat si nepřátele. Ve dvaceti se oženil s Miriam, která si ovšem v papírech nechala své jméno. Ale protože je to majetnická mrcha, dala si tam i manželovo příjmení, přičemž se důležitě podepisuje jako Miriam V. Kralovská. Je to ten typ ženy, co musí mít pozornost všech mužů, závist všech žen a peníze, aby si to mohla dovolit. Proto byl Pepa pro ni skvělým úlovkem, díky své pracovitosti se rychle vypracoval a teď v devětadvaceti už pod ním pracuje deset lidí. V mnohém si s Pepou rozumíme, a proto spolu občas zajdeme někam na skleničku nebo na nějaký rychlo-oběd či večeři. Většinou, když jeho milovaná Miriam má program a on nechce zůstat doma sám u televize. Většinou s námi chodí i další vedoucí oddělení, jsme skvělá parta. A ne, nikdy jsem s Josefem Vilémem nic neměla. Pokud nepočítáte jako flirtování popřání k svátku nebo narozeninám s pusou na tvář.
Jenže, teď se tak divně díval. Nejspíš jsem byla paranoidní z těch filmů se Sandrou Bulock a podobných romantických rádoby ze života filmů Proto jsem se usmála.
"Co tak koukáš, Pepe? Mám něco na tváři?"
Načež další kolega, Ondra Pospíšil, se zasmál.
"Krom úsměvu, kterým na nás tak šetříš, tak nic!" zasmál se. Byl to muž při těle, ale s náladou vždy nahoře. Až se zdálo, že nikdy nemůže mít špatný den. Josef se napil a pokrčil rameny.
"Ale nic, přichází číšnice s koláčky štěstí, tak jsem zvědavej, jak se budeš ksichtit," usmál se.
Věděl, jak nesnáším pověry a jak nevěřím v osud, nebo určení. Dá se říct, že od doby, co nevěřím na Ježíška, nevěřím na nic nadpřirozeného. Takže nějaké předpovědi budoucnosti mi přijdou jen hloupost. Číšnice, která byla převlečena do jakýchsi složitých čínských šatů, nebo jak to nazvat, položila koláčky na tácku na stůl, uklonila se a řekla něco svým rodným jazykem. Následně dodala česky: "Od podniku, hodně štěstí." Znovu se uklonila a zmizela. Zavrtěla jsem hlavou.
"Tak co mě čeká?" prohodila jsem sarkasticky a vzala jeden z koláčků. Rozlomila jej a vytáhla papírek. "Hm, jistě," ušklíbla jsem se a strčila si kousek koláčku do pusy. "Střeste se špatných rozhodnutí, které vám přivodí mnoho problémů," přečetla jsem a doplnila položením druhé ruky na srdce.
"Takže ti to vlastně říká, že se nemáš vůbec rozhodovat, Silvi," zasmál se Ondra a nalil mi další skleničku vína.
"Jasně, jasně, ale ožrat se taky nenechám!" zasmála jsem se. "Tak na mé špatné rozhodnutí pít!" pozvedla jsem sklenku a napila se. Ignorovala jsem Kateřiny zpytavý pohled, která tomuhle, narozdíl ode mne, věřila. Večeře se protáhla až do půl jedenácté, protože byl koneckonců pátek. Jenže ženáči museli domů, a tak jsme se rozešli všichni. Papírek jsem na Kateřinino naléhání dala do peněženky, i když jsem měla v úmyslu ho co nejdřív vyhodit. Ovšem na celý papírek a onu předpověď jsem zapomněla sotva, jsem jej tam schovala.
Miluji procházky v noci městem, vše je o něco klidnější a čas plyne beze spěchu. Bydlím domě, který jsme si koupila za směšně nízkou cenu, protože si jej nikdo nechtěl koupit díky jeho historii. Dvojnásobná vražda. Manžel zabil manželku a pak sebe. Dala jsem si tu práci a našla si výtisky novin z té doby, je to už patnáct let od té vraždy, a zjistila, že manžel se dozvěděl, že je mu nevěrná, a protože ji tak miloval, zabil ji a následoval ji i do záhrobí, kde byla už jen jeho. Nic záhadného nebo nakažlivého jsem na tom neviděla, nejsme přece pověrčivá pipina. Ale ty pohledy v obchodech mi chvíli vadili. Lidi se na mne dívali, jako kdybych byla nějaké zvíře v zoo. Ale teď tu již přes pět let žiji a oni si zvykli, více méně. Jen někdy se mne zeptají, jestli neslyším kroky. Samozřejmě neslyším, duchové nejsou!
Vytáhla jsem klíče, když jsem otvírala branku a podívala se k domu. Světlo u vchodu svítilo, možná jsem ho zapnula při odchodu, ale vím jistě, že dveře jsem zamykala. Zamračila jsem se a bezděky si vzpomněla na ten papírek. Střeste se špatných rozhodnutí. Ušklíbla jsem se a zavrtěla hlavou. Blbost.

Alternativní konce:


Ivi Werwolfin
Agrenej
 


Komentáře

1 Siwa Siwa | Web | 13. listopadu 2011 v 13:50 | Reagovat

Vypadá to vážně dobře. Upozorním na to na svém blogu možná už dnes večer, ale nezaručuju to. Pokud ne dnes, tak nejspíš až někdy o státním svátku, v pátek, kdy máme konečně ředitelské volno nebo další víkend.
;D Už jsem myslela, že na to všichni zapomněli. Psala bych k tomu něco, ale asi stejně jako všichni ostatní nemám nápady ani čas. Ale po novém roce se to snad uklidní a zase se k tomu všichni vrátíme. Holt ten školní rok teď. :-)
Pokusím se to znovu oživit, zkusím na to napsat a vůbec. Snad ten projekt neskončí někde zapomenut. Děkuji za tento příspěvek, upozorním ostatní. :-)

2 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 13. listopadu 2011 v 19:58 | Reagovat

[1]: Díky, díky, díky :)
Snad se to opět rozjede :)

3 KadetJaina KadetJaina | Web | 14. listopadu 2011 v 18:41 | Reagovat

Kruciš, to abych něco napsala, hm, hm? Určitě dopíšu, ale ne hned, nejdřív mě musí něco napadnout. S tím, co se mi honí v hlavě poslední dny, bych z toho asi zase udělala masakr :3

4 Siwa Siwa | Web | 15. listopadu 2011 v 22:35 | Reagovat

[3]: Nevadí, ne? Taky konec... :D

5 KadetJaina KadetJaina | Web | 22. listopadu 2011 v 10:34 | Reagovat
6 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 16. prosince 2011 v 21:02 | Reagovat

tak už to mám! Už to mám! Konečne. =)
http://werwolfin.blog.cz/1112/dopis-pribeh-kolacek-stesti

7 agrenej agrenej | E-mail | Web | 22. července 2012 v 19:49 | Reagovat

Možná tě to překvapí, ale tady je další závěr příběhu. :-)
http://agrenej.blog.cz/1207/dopis-pribeh-kolacek-stesti

8 Rozertzooxy Rozertzooxy | E-mail | 13. ledna 2017 v 0:47 | Reagovat

buy viagra now from $1 53 get 12 bonus pills free
http://viagra-withoutdoctorprescription.org - viagra without a doctor prescription
  buying viagra over the counter us pharmacy
<a href="http://viagra-withoutdoctorprescription.org">viagra without doctor prescription
</a> - viagra 20mg side effects memberlist
buy viagra from a us certified pharmacy lowest prices

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama