Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Říjen 2011

Vzpomínám, aneb vymýšlím, abych nemusela dělat

30. října 2011 v 12:46 | Hok Wolker

Vzpomínáme.
Tak bych to ve zkratce nazvala.
Jde o takový projekt v rámci tohoto blogu(kdyby se snad chtěli i někteří jiní blogeři přidat, stačí říct, upravit se to dá). Jednou měsíčně bych vybrala nějakou starší povídku, nejspíše jen z jednorázovek, protože číst kapitolu aniž se ví, o co jde, je neideální a kontext je mnohdy důležitý. A protože sem někdy zavítají i noví čtenáři -a vsadím se, že nikdo si nepamatuje všechny povídky nazpaměť- , tak jsem si řekla, že takové vzpomínání nebude od věci. A jednou měsíčně to není tak moc. Aspoň stačím chytit dech a něco zas pravidelně přidávat. Projekt by měl své vlastní místo tam... tady vpravo a vždy bych přidala krátký článek i s popisem povídky, třeba o čem to je, nebo jaký je to žánr a podobně.Tak bych to ve zkratce nazvala.
Mně tento nápad přijde docela zajímavý, ale teď je otázka, jestli se mi to jen zdá, a nebo byste to skutečně uvítali i vy, čtenáři.
Prozatím se loučím a přeji hezký zbytek víkendu
Hok


A tak dále

26. října 2011 v 16:06 | Hok Wolker |  Deník HW
Nebude to dlouhý článek, jen malé info.
Anketa skončila, jak jsem předpokládala. Možná jen o pár hlasů míň než jsem vůbec čekala. Ale to je jedno.
Možná se zde objeví dneska. To jest do půlnoci. Možná. Když ne, tak ani zítra nic nečekejte, budu plně zaneprázdněna díváním se na všech sedm dílů Harryho (což je osm filmů).
Chtěla jsem napsat začátek do projektu Dopiš příběh, ale napadají mě jen věci, o které se zajímám jen já a většině by neseděla, uvidím.
Dnes jsem prospala přes 12 hodin a úžasně mi to sedlo. Deficit spánku se konečně na pár dní vynuloval. Prázdniny jsou skvělá věc.
Mám knihovnu plnou knih, co ybch chtěla přečíst, což bohžel teď nestihnu. Dneska musím dočíst poslední díl Harryho a od toho se také odvine, jestli něco napíšu sem. I když to stejně píšu pro sebe.
Blog se zatím rušit nebude, i když tu nebude nijak rušno, hlavně z vaší strany, ale to hlavně proto, že jsem to slíbila Script.

Who let the dogs out?

21. října 2011 v 22:55 | Hok Wolker |  Deník HW

Znáte to, chcete napsat článek a naprosto netušíte, co napsat do kolonky 'název článku', tak tam prsknete první blbost, co vás napadne. A já poslední tři dny si broukám těchto pár slov.
Ale to je naprosto mimo mísu. Rozhodla jsem se být akční a zároveň vás trochu vydírat, protože vím, že mě ta energie rychle přejde. Ale tak uděláme malou sázku. Příští týden jsou tři dny volna (Ti co mají celý týden, ať mi nechodí na oči.).Tak jsem si řekla, že bych se extrémně snažila a napsala na každý den nějakou povídku, jeden den třeba jednorázovku, další den třeba pokračování Dvou světů a podobně. A v čem spočívá ta sázka? No dám pod tento článek anketu. Když se tam objeví více jak 15 hlasů včetně do neděle 12.00, přesně v pravé poledne, tak to napíšu, na 120% a když ne? Nu, tak se tu nějaká povídka objeví, ale tak v intervalu týdne, nebo tak...
Takže je to i na vás, jak tenhle blog bude fungovat. :)
Hezký víkend...
Hok

"Já jsem tvůj otec, Luku!"

16. října 2011 v 14:35 | Hok Wolker |  Deník HW
Vyzbrojena kafem(latté a bez cukru mi fakt moc nechutná, ale připadám si děsně drsná) a hnána prokrastinací, neboť na mě eká halda úkolů a učení, protože se naši učitelé vsadili, není důkaz, ale je to očividné, kdo nám zadá víc práce.
Touto otázkou se zabývám už nějaký ten pátek. A rozhodla jsem se s vámi o svůj pohled na věc rozdělit. Rozhodně si nemyslím, že by téma mělopo platném období.
Myslím, že název článku mluví dost jasně. Dneska bych se chtěla vyjádřit k tématu otcové. Možná někdo z vás vrtí hlavou a říká si, co to tady plácám za nesmysly, ale když nejste z rodiny, kdy rodiče jsou svoji a stále spolu, tak musíte často zvažovat, kdo je opravdu váš otec.

Pokračování...

5. října 2011 v 22:12 | Hok Wolker |  Deník HW

Další článek o ničem, který zdánlivě má vést ke zlepšení. Fajn, teď ze mne mluvil ten největší pesimista, ale člověk má očekávat to nejhorší a doufat v nejlepší, ne?
Omlouvám se, praštila jsem se hlavou o zem, při jednom ...hm... jak to jen nazvat? Prostě sebeobraném prvku, kdy se padá. Tak nějak by o šlo říct. Každopádně, o co mi zase jde, říkáte si, a proč vás opět otravuji? No teď, když jsem tu sama samotinka, když Script na neurčito odešla(ano říkám na neurčito, protože se možná vrátí, proto jsem ještě nesmazala blog), se musím hold ohánět a snažit se vás zabavit. Script byla totiž skvělým lákadlem pro oko čtenáře. Byla takový ideální člověk pro styk s veřejností a nejednou jen a jen díky ní k nám přišlo více lidí a někdo si nás konečně všiml. No a protože bych si ráda čtenáře udržela a možná i nějaké nové získala, tak jsem si řekla, že bych mohla zkusit vás o něco požádat.Přesněji o to, abyste hlasovali, nebo ještě lépe abyste se vyjádřili v komentářích, nebo dokonce obojí!, jaký žánr máte nejraději, který byste ode mne nejraději četli, popřípadně, jestli máte i nějaké speciální nápady, nebo konkrétní návrhy, budu jen ráda. Může se to týkat i něčeho mimo psaní povídek, třeba, že by se vám tady líbila ta a ta rurika etc.
Takže, snažně vás prosím, na rozbolavělých kolenou klečím, věnujte tomuto blogu ještě pár vteřin vašeho života a zkuste se nad tím zamyslet. Koneckonců, píšu i pro vás. Pro sebe si můžu psát v počítači do složky...
Díky Hok
P.S. Tablety neumí vkládat text do pole na blogu, takže článek má zpoždění, byl napsán už před hodinou a hrozilo. Takž ementální poznámka, když píšete na tabletu, pište rovnou do pole na blogu.

Ms.Scriptum končí..

1. října 2011 v 19:55
Aniž by si za celou svou kariéru ujasnila, jestli je Ms.Scriptum nebo Ms.mezeraScriptum. Džízs..
"Jen přeškrtnu svoje jméno ve sloupečku. A napíšu srdceryvný článek. A to bude všecko."