Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Já jako středobod vesmíru

31. srpna 2011 v 8:31 | Hok Wolker

Tento článek jsem plánovala již dříve, ale Téma týdne mi nahrálo do karet. Aspoň poprvé zkusím přihodit ruku k dílu TT. Je to takové malé vyzpovídání a zamyšlení. Takže, kdo chce usnout, vzhůru do čtení!


Dřív jsem si často říkávala: Jsem zajímavá, můj život je naprosto neobyčejný, mám takové neobyčejné sny! Měla bych být slavná! Z části to určitě bylo proto, že jsem prvorozené vnouče a jedináček v jedné osobě a naše celá rodina žije tak nějak poblíž sebe. Takže jsem pozornosti jako malá měla až dost. Ale nechci řešit můj příběh, spíš pohled na věc. Blog do toho taky zasazuje. Umožňuje se nám prosadit se, ukázat se, seznámit a nechávat se ovívat zájmem cizích lidí o naše životy. A to nemyslím jen kvůli tomuto TT, ale díky celému konceptu internetu a sdílení informací. Ač si to málokdo přizná, většina lidí ráda mluví o sobě. Jsou si jistí, že oni jsou tím středem vesmíru, kolem kterého se vše točí.
Já pochopila, že jím nejsem, po tom, co jsem se konečně naučila naslouchat příběhům druhých. Na blogu jsem přečetla spousty blogů, kde píší různí lidé, které mají zajímavé příběhy, další lidi jsem poznala ve skutečném světě a konečně mi došlo, že nejsem zas tak výjimečná. Ne tak, aby mě lidi po celém světě měli znát. Ne tak, aby si ke mně všichni chodili pro rady. Ale jinak. Jsem trochu jiná než ostatní, ale určitě se najde hodně lidí, mně podobných. A tohle by si měl uvědomit každý.
Žádné já, já, JÁ! Ale i on, ona, ty. A ono, aby nebylo diskriminováno. Nechci tím říkat, že je špatné mluvit taky někdy o sobě, ale je dobré poslouchat a slyšet, co druzí říkají a o čem vyprávějí. Jednou věcí, kterou nám dospělí pořád říkají, a učí nás to i při bojových uměních je, že pokora je nesmírně důležitá věc. Někdy je těžké si to přiznat, ale svět by se točil pořád stejně, i kdybychom tu my nebyli. Stejně ale bojujeme o to, abychom se stali někým, kdo bude pro svět zajímavý. A tajně chceme, aby svět znal náš příběh...

P.S. Taky si připadáte tak strašně vážní jako já, když jsem tohle psala? Myslím, že z toho mám pár vrásek navíc. Za chvilku budu jak seschlé jablko. Takže modelka asi nebudu...
 


Komentáře

1 Maiko Hatake Maiko Hatake | Web | 31. srpna 2011 v 8:58 | Reagovat

Krásně napsáno ^^

2 Xoo Xoo | Web | 31. srpna 2011 v 9:35 | Reagovat

Pěkně napsané :)

3 Myšlady de Pendragon Myšlady de Pendragon | Web | 31. srpna 2011 v 10:59 | Reagovat

Dobrý, už zívám....ne je to tvůj názor a pohled na svět. Je zajímavej.... :-)

4 Alča Alča | Web | 1. září 2011 v 19:57 | Reagovat

Je to krásně napsáno a naprosto s tím souhlasím!
I když člověk by měl věřit sám v sebe a prodat to, co umí, nikdy by si neměl myslet, že je něco víc než ostatní. Pokora je důležitá věc. A zájem o druhé taky. Dělá z nás lepší lidi a dobří pozorovatelé bývají i dobří spisovatelé, když to vztáhnu na to, co mě nejvíc baví :)

5 Amia Amia | Web | 4. září 2011 v 0:32 | Reagovat

Já já já, je přece středobodem našeho žití. A protože žijeme my a středobodem je já, tudíž já jsem střed vesmíru  ;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama