27. dubna 2011 v 18:01 | Script
|
Činnost, která mi dneska ráno trvala nejdéle, bylo pití čaje. Bez legrace. Udělala jsem si černý čaj s mlékem do svého milovaného London hrnku, plácla sebou na sedačku a hypnotizovala hodiny. Takhle jsem seděla asi dvacet minut. Celou tu dobu jsem ten čaj usrkávala. Myslím, že jsem tam dala málo mléka/cukru, chutnal nějak..divně.
Pak v pekárně - mega dalamánky, to moje srdce z dalamánku nemohlo nechat bez povšimnutí. Jestli jste ráno potkali na Vysočanské slečnu, která vypadala, že se brzo zadusí kouskem pečiva - byla jsem to já. Ale jestli jste jeden z těch super oháklých lidí, které každé ráno v tom metru potkávám a kteří vypadáte, že brzo naskočíte na přehlídkové molo a ke všemu se pohybujete ve skupinkách…!! I hate you so much.
Anyway..
Ten dalamánek byl tak super! Jenom mi to trochu kazila naše profesorka na VPP (Výživa a Příprava Pokrmů..my diplomati tomu říkáme Žrádlo), kterou jsem v metru potkala. To vám zákonitě chuť k jídlu musí zkazit. Tak jsem se místo na ni koukala na reklamu na Garnier. Super.
Dalamánky jsem si koupila dva a na druhý jsem si vzpomněla o přestávce mezi matikou a angličtinou. Ano, tu přestávku, kdy musím přeběhnout do našeho anglického kamrlíku na budově B. Pětiminutová přestávka nestačí na to, abyste mohli v klidu sežvýkat svůj dalamánek. Během hodiny, kdy jsem se dozvěděla jak použít anglický budoucí čas na sto a jeden způsob, jsem taky potají jedla svůj dalamánek. A popisovala stránky Murphyho. Obyčejnou tužku jsem tam psala text písničky "
Lets go outside!"
We like things and so should you, things are fun..Džízs. Hok byla v Praze a během písemky z matiky (která semimochooodem..nepovedla) mi přišla opravdu výmluvná eSeMeSka: "Lumír!" Script, zmatená všemi těmi x, y, z a krypl babičkami, které si museli počítat počet svých vnuků pomocí rovnic, se zmohla jen na "Jakej Lumír?"
Prej ten z Ulice.
Já do Prahy chodím do školy a běžně tedy Lumíra nepotkávám, to vám tedy řeknu.
Též mi umřel potkýs T_T nevím, jestli máme nějakého tajného a pravidelného návštěvníka, který by si ještě pamatoval na to, jak jsem si pro ně tenkrát skoro před dvěma lety jela. Tak jeden o víkendu umřel. Má hrobeček na zahradě a já se modlím, aby ho nevyhrabali kočky. Jeho bráška je tam teď sám a rázem je mnohem přítulnější. Ale je mi ho strašně líto T_T
Z trochu veselejšího soudku…budu mít narozeniny! Chce mi někdo něco nakreslit/darovat/zaplatit mi vydání knihy/whatever, já se bránit nebudu. Už jsem si koupila horní díl od plavek (ohmygosh tankini) a bloomersky (*_* džízs). A budu objednávat tylovitost (rozumějte tylovou sukni). A jestli patron nás umělců dá, tak si koupím i sluchátka a tak třistapadestátisíc knížek. A taky zaplatím přespávání na Advíku. Ale co, času do 10.5 dost ^^"
Taky bych chtěla chlapa s košilí a zubním kartáčkem.
Já taky jela metrem!
A komunikovala s Pražákem pomocí posunků! :D
Za potkana jsem držela minutu ticha.
K narozkám, že bych ti něco děla? To si rozmyslím :P