Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Duben 2011

Ta v zrcadle

30. dubna 2011 v 15:11 | Ms.Scriptum |  Ta v zrcadle


Tak jsem jednou dostala nápad na jednorázovku. Už nevím, kdy mě to napadlo, ale leželo mi to v hlavě strašně dlouho, než jsem to konečně napsala..

„Vrátila se nám ztracená dcera!“

29. dubna 2011 v 22:18 | Hok Wolker |  Deník HW



Aneb tohle byla jedna z vět, která značila tu část dne, na kterou jsem se nejvíce těšila. Jinak řečeno, po dvou týdnech jsem mohla opět na trénink! Jsem blázen ano, ale mě to vážně baví. Stejně jako já nechápu ty, co dokáží uběhnout maratón a baví je to, tak vy asi nechápete mne, proč mě baví karate. Krásně si u toho odpočinu, tedy pouze od problémů, po fyzické stránce se vyčerpám. To je vám asi jasné...
Asi bych se měla zmínit o té slavné svatbě, co dnes proběhla. Měli jsme Češtinu, a tak jsme si pustili na internetu přímý přenos. Asi jsme s Káchy divné, ale řešily jsme nejvíce Harryho, který to měl prostě celé na háku a culil se. Kdo je pro, aby byl se sestrou manželky svého bratra? Jo, asi nejvíc nás udivily ty stromy v tom kostele/ chrámu/ prostě na tom vysvěceném místě. Co bych tak asi ještě...

Článek plný dalamánků..

27. dubna 2011 v 18:01 | Script |  Deník MS
Činnost, která mi dneska ráno trvala nejdéle, bylo pití čaje. Bez legrace. Udělala jsem si černý čaj s mlékem do svého milovaného London hrnku, plácla sebou na sedačku a hypnotizovala hodiny. Takhle jsem seděla asi dvacet minut. Celou tu dobu jsem ten čaj usrkávala. Myslím, že jsem tam dala málo mléka/cukru, chutnal nějak..divně.

Uvědomění

25. dubna 2011 v 21:41 | Hok Wolker |  Deník HW


Zní to děsivě, co? Uvědomění...
Jenže ono to tak horké nebude. Jen mi prostě něco docvaklo. A asi to tak trvalo, protože mám málo pigmentových buněk. (Ano, Script, směj se, tvá oblíbená věta, spolu s hořením na sluníčku, viď? ) Od začátku mého blogování, které bylo více než hrozné, jsem se až doteď snažila na blog.cz najít nějakou tajnou úschovnu mých vzpomínek, ve které bych mohla být upřímná, nepoznaná a možná třeba i oblíbená. Přiznávám se a bez mučení, že se mám radost z toho, když se tu objeví komentáře. To ale asi každého blogera, ne? K čemu jsem se ale chtěla dostat byly moje "vedlejšáky". Zezačátku jsem totiž měla vlastní blog, pak mě oslovila Script a založily jsme společně tento blog. Párkrát jsem si založila svůj vlastní blog, na kterém jsem chtěla propagovat své myšlenky a jiné věci než psaní a tady jsem jen psala. Nedávno jsem to znovu udělala a blog po pár dnech zrušila. Tentokrát jsem si ale uvědomila, že nepotřebuji vlastní blog, protože tenhle blog s mojí milovanou Script nemusí být striktně jen o povídkách, ne? Přece jen nejsem robotem, který každý den vymyslí novou povídku, kterou zpracuje a dá sem. Ano, vytáhněte kapesníky, tohle bylo dojemné vylití srdíčka! Ale nebojte, podrobností vás ušetřím...
(Další plky v celém článku)

Cesta do lázní

24. dubna 2011 v 17:07 | Hok Wolker |  Poslání


Dámy a pánové, jedeme z kopečka!
Tím jsem chtěla jen říci, že jsme se s Posláním přehoupli přes půlku 100%. Mám totiž naplánovaných celkem a maximálně 14 dílů a tento díl je jaký? Správně, sedmý! Užijte si tento díl, obzvláště dámy, jeden odstaveček je věnovám Thomasově hrudi. A má morbidita se zde už také malilinkato vyřádila, aneb... no to poznáte.
P.S. Kdo netuší, kdo je menas Ottys nechť si přečte první díl.

Krvavé tajemství (12)

22. dubna 2011 v 17:36 | Ms.Scriptum |  Krvavé tajemství

Já tomu fakt nemůžu uvěřit.. -_-"

Prohřešky proti tlaku času

21. dubna 2011 v 16:59 | Hok Wolker |  Deník HW
Znáte to; přijdete domů a nevíte, kde vám hlava stojí. Písemka z bižule, projekt z angličtiny, úkol z matiky a referát na děják. V jednu chvíli není do čeho kopnout a další den je toho tolik, že to nikdo nemůže zvládnout. Já se obyčejně v takových situacích zablokuji. Doslova a do písmene. I když toho mám nad hlavu, přestanu pracovat a zůstanu třeba jen koukat do blba, nebo si začnu prohlížet nehty a všímat si nejmenších prasklinek v jejich okolí. Řekla abych, že to je můj obranný mechanismus, abych se nezbláznila. Jsou to vzácné chvilky, kdy jsem mimo tenhle svět a nějak nevnímám, nic a nikoho. Myšlenky se rozutečou a já jsem duchem někde jinde. Ale nejsou to jen chvíle, kdy nic nedělám, je tomu i tak, když naopak něco dělám. Například žehlím, hraju na kytaru nebo keyboard, nebo při jakékoliv jiné práci v domácnosti. Sice to nedělám často, ale i tyhle věci mi dokáží zklidnit mysl a dostat mě jinam. (Teď čekám výbuchy typu :"Ty jsi blázen!" a podobně.)
Nebo například, když píšeme písemku a já si nemůžu na něco vzpomenout, tak se zahledím někam mimo papír, nejčastěji na palec, který mám z téže situace ohlodaný. Ano, já vím, jsem ostuda, koušu si palec! Ale ostatní nehty ne, jen ten jeden specifický nehet. Asi se mi přitom lépe soustředí nebo co. Ani si neuvědomuji, že to dělám. A to, že jsem duševně nevyrovnaný člověk, to vím už dávno, děkuji za připomenutí.
Ovšem mým největším prohřeškem proti tlaku času je, že začnu dělat naprosto jinou věc než musím. Než se vrhnout na úkol z matiky, to raději uklidím pokoj, vyleštím podlahu a zatancuji waltz.
Tento článek by měl spíše fungovat jako taková menší anketa, aneb smáli jste se mně, teď se chci zasmát já! Ta předcházející věta znamená: A jaké jsou vaše prohřešky?

Calm down! You can still marry Harry

18. dubna 2011 v 20:00 | Script |  Deník MS


Nenechte se zmást tím výrazem. Anglie byla super. Lezli jsme po Křídových útesech a strašně tam foukalo. Péťa mě vyfotila zrovna když jsem si polomrtvá sedala. Poznámka: neběhejte na útesech proti větru. Selhání organismu po dvou metrech.
Jo, jak já miluju Eastbourne.

Pohádky

17. dubna 2011 v 23:04 | Hok Wolker


Nečekám žádnéovace, potlesky, a nebo donebevychvalující komentáře. Tuhle povídko-úvahu jsem měla ve své mysli už dlouho. Každopádně jsem ji dnes napsala, protože jsem věděla, že dnešní den mi nic nepůjde pořádně, a tak jsem nechtěla zkazit Poslání ani další nápday,které se mi zasmlouvají více a jsou více ambiciozní. Každopádně. Třeba se někdo najde, komu se to bude líbit.


Nemocná

14. dubna 2011 v 21:46 | Hok Wolker
Jo, je to tak. Na Hok zaútočila hrozivá nemoc -chřipka. Společnost jí celý den dělají kapesníky, písemky a bolení hlavy. Ale co se dá dělat, když do té školy prostě MUSÍTE, jelikož máte písemky a další den do ní musíte tuplem, protože máte moc promeškaných hodin. A to prosím pěkně nejsem žádný flákač. Jen nám ty hodiny odpadaly a já jen na dvou chyběla. To je prosím spravedlnost. Ale co, aspoň dostanu MF Dnes a spousty cenných informací a snad žádné kule. Ani židličky. A ani dobře by nemuselo mít. Od toho mám přece chemii. *usrkne čaje*
Nechci, aby to znělo, jako že si jen stěžuji, to ne. Jen se chci omluvit za nedodaný článek/povídku, která ale do konce tohoto týdne se zjeví, to slibuji slavnostně. A víte, že své sliby plním, nebo se aspoň snažím.
A jak říká R.W. Johnson; Zajímavé komentáře a poznatky zanechávejte pod článek (Fb nebo Twitteru). Já si vypůjčím jen tu první část, i když tu stejně nikdy nikdo nepíše... *vyplázne jazyk* A ano, máte pravdu, chovám se infantilně, no a?