Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Padlý anděl

20. července 2010 v 13:00 | Ms. Scriptum |  Padlý anděl

(c)JaninaN(.deviantart.com)

Snažila jsem se taky jednou napsat něco dojemného..a nic moc. Asi moje "kariéra" leží v krvi a vnitřnostech. ^^


 Ten večer sněžilo. Bílé vločky se zlehka snášely z oblohy. Za chvilku se mělo stmívat, ale to nezabraňovalo blonďaté holčičce v zeleném kabátku a panenkou v ruce, aby na dětském hřišti nezkoušela už po několikáté všechny možné skluzavky a prolézačky. 
Zrovna s nadšeným výskotem sjížděla dolů po staré světle modré a ošoupané klouzačce, když viděla v keři na kraji hřišťátka pohyb. Zvědavě se vydala tím směrem a v jednom jediném okamžiku zapomněla na varování maminky, aby taky nechodila pořád tam, kde se co šustne. Mohl by to přece být nějaký ošklivý pejsek, nebo zlý pán o kterém včera mluvili ve večerních zprávách.
Zastavila se pár metrů před keříkem. "Haló?" zavolala tlumeně. To něco v keři se zarazilo uprostřed pohybu.
"Shodili mě, shodili.." zašeptalo to se vzlykotem.
Děvčátko se starostlivě zamračilo. "Někdo vás shodil z klouzačky?" zeptala se. "To se mi taky jednou stalo. Ta nána odvedle, Nancy, do mě jednou strčila na támhletý prolízačce!" ukázala na ní. Byly to staré, mnohokrát přetřené, žebřiny. Skoro všude tam čouhaly třísky, větší i menší.
Stvoření, zaujaté vyprávěním holčičky, vystrčilo hlavu ze křoví. Děvčátko vylekaně vypísklo a uskočilo. Zavylo to. "Všichni se mě tu teď bojíte, i když jsem vám tisíce let pomáhala. Jste nevděční tvorové, nikdy jsem si neuvědomila jak moc!" začalo to brečet. Děvčátko se dívalo na dívku s obvázaným čelem, místy na obvaze už prosakovala krev. Vidělo hnědé zacuchané vlasy. Bledý obličej plný bolesti, kterou ve svém životě nikdy nespatřilo a nejspíš i nikdy už nespatří. A ono se dívalo na ní, nenávistnýma šedýma očima.
"Kdo jste?" špitla holčička. Ve své dětské nevinnosti viděla v té zakrvácené dívce v šedém roláku a kalhotách jakousi nadpozemskou krásu. "Nikdy jsem neviděla nikoho tak pěknýho," usmála se. Tvor se na ní překvapeně podíval.
"Pěkného? Nic na mě není pěkného. Jen se podívej, shodili mě dolů..co já budu dělat?" vydechlo to zmučeně. "Když jsem byla nahoře, všechno bylo tak krásné."
Dívenka byla naprosto zmatená. Přistoupila blíž a natáhla ručku, aby se jí dotkla. Nechalo jí to, aby jí sáhla na vlasy. "Ráda bych vás učesala, ale nemám hřeben. Maminka mi nedovolí ho nosit ven, nemůžu učesat ani Penelopu," vzpomněla si náhle na panenku, kterou držela v druhé ruce. Zvedla jí a ukázala jí dívce před sebou. "To je Penelopa. Je to princezna. Taky bych jednou chtěla být princezna," vzdychlo toužebně děvčátko.
Tvor, který vypadal jako dívka, se na ní podíval. "To je pěkný sen..jak se vlastně jmenuješ?" zeptala se jemně. Když si povídala s holčičkou, bylo mnohem jednodušší ignorovat tupou a pulzující bolest v zádech.
"Kristýna," usmála se. "A jak se jmenuješ ty?" zvědavě zamrkala a stáhla ruku z jejích vlasů. Sedla si na zem a doufala, že jí večer maminka nevynadá, že se zase ušpinila. Ale z toho stání jí už bolely nohy.
Dívka se krátce zamyslela. "Nedávali nám jména," odpověděla popravdě a smutně se usmála.
"Odkud jsi? Proč tam nedostáváte jména?" vykulila oči dívenka a bezmyšlenkovitě se tulila ke svojí panence.
Místo odpovědi ukázala dívka k nebi. "Jsem odtamtud. Nikdy jsme jména nepotřebovali. To jenom vy, lidé, dostáváte jména, Kristýnko," natáhla se a pohladila jí po vláskách. V tu chvíli se vyděšeně stáhla. "Měla bych jí, maličká. Neměla bych tu být, neměla bys tu se mnou být a mluvit. Vůbec bych..ach," schoulila se v nárazu bolesti.
"Co se ti stalo?" děvčátko se k naklonilo a v náhlém popudu jí objala. Dívka ztuhla. "Nevím, co se ti stalo a co ti kdo udělal, ale určitě sis to nezasloužila. Jsi hrozně pěkná a milá a hodná a vůbec nejsi jako ty zlé paní, které na mě jenom křičí, jak jsem hrozná, že bych si neměla pořád jenom hrát a taky pomáhat mamince, ale já nejsem velká, já jsem ještě malá a..a.." schoulila se jí v náručí.
"No tak, maličká, přece to není tak hrozné," hladila jí zlehka po zádech. "Chceš vědět, co se mi stalo? Víš, já jsem žila na takovém hrozně krásném místě. Říká se mu Nebe. A tam jsem se starala o malé andílky, jako jsi ty. Ale jednou, když jsem nedávala dostatečně pozor, tak jeden z andílků se moc vyklonil z kolíbky a spadl sem k vám dolů. Všichni se na mě strašně zlobili, protože jsem nesplnila svoje povinnosti hlídání těch malých andílků a poslali mě sem dolů, abych ho našla."
Děvčátko se na ní podívalo. "Ty jsi anděl?" vydechla.
Ona se jen usmála. "Byla jsem. Teď mám zpřelámaná křídla. Ale když toho andílka najdu, tak mě vezmou zpátky do Nebe. Ale já vůbec nevím, kde mám začít. Měl by mít nějaké znamení, měsíc," odhrnula jí vlasy z obličejíku a náhle strnula.
Na levé straně čela mělo děvčátko drobnou jizvičku ve tvaru půlměsíce. Z šedých očí jí vytryskly slzy. "Ty..ty jsi.." nemohla se úlevou ani nadechnout. Dívenka jí překvapeně sledovala. "To ty jsi ten andílek, na kterého jsem nedávala pozor. To ty jsi vypadla z kolíbky dolů. To tebe jsem byla vyslána najít," lehce jí políbila do vlasů. "Kristýnko, chceš se se mnou vrátit domů? Zpátky do Nebe?" usmála se. Krev z jejího obličeje se začala postupně vytrácet.
"Já že jsem andílek?"
"Ano, jsi nejhezčí andílek, kterého jsem kdy viděla."
Děvčátko přemýšlelo. "Když jsem andílek a půjdu do Nebe, můžu si s sebou vzít Penelopu?" zeptala se opatrně.
Padlý anděl, který už nebyl padlým andělem, se rozesmál. "Samozřejmě!"
Kristýnka se usmála. "Tak dobře."
 


Komentáře

1 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 20. července 2010 v 13:13 | Reagovat

Je to takové zvláštní...
Možná jsi tak moc chtěla být něžňoučká až jsi přebrala.
Jak už jsem řekla, ale každopádně způsob se nedá vytknout, protože pořád jsi to ty a číst se to dá :)

2 Ms.Scriptum Ms.Scriptum | Web | 20. července 2010 v 16:04 | Reagovat

[1]: Je to s dobrým koncem.
Je to divný!

3 V V | Web | 20. července 2010 v 16:05 | Reagovat

Jo taky myslím, není to špatné, ale...nevím:D Já mám radši horory a fantasy a krev atd. takže i možná proto:)

4 Ms.Scriptum Ms.Scriptum | Web | 20. července 2010 v 16:10 | Reagovat

[3]: Tak to si přečti Krvavé tajemství! ^^
Já vím, já vím, on to taky vůbec není můj styl a vypadá to tak..

5 V V | Web | 20. července 2010 v 17:00 | Reagovat

jj pár dílů jsem přečetla:) Ale ještě jsem to nedočetla do konce:)

6 Ms.Scriptum Ms.Scriptum | Web | 20. července 2010 v 17:19 | Reagovat

[5]: To je super, alespoň nejsi jako můj táta, ten si přečetl poslední díl, pochválil a teď už se dva týdny chystá na první :D

7 V V | Web | 20. července 2010 v 18:08 | Reagovat

:D Tak to jo:D

8 MausinQa MausinQa | Web | 21. července 2010 v 16:40 | Reagovat

Krásnej blogís =)
hezká fotka =)

9 Hope Hope | Web | 23. července 2010 v 19:20 | Reagovat

Roztomilé...

10 Ms.Scriptum Ms.Scriptum | Web | 23. července 2010 v 19:28 | Reagovat

[9]: Hele, nenaučila ses nové zájmeno? :D

11 Hope Hope | Web | 23. července 2010 v 21:17 | Reagovat

[10]: Zbytečný... Na vás s timhle očividně vystačím :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama