Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

Duben 2009

Svět bez citu

18. dubna 2009 v 17:44 | Hok Wolker |  Svět bez citu
Tak teď zase něco jinýho. Další jednorázovka. Mě se osobně líbí, málem mě rozbrečela xD. No každopádně za její vznik může Ms.Scriptum, už jí nikdy nebudu psát, že se nudim. ,,Se nudim udělej s tim něco!" ,,Hm tak něco sepiš. " a tak to začalo, nějak mě to sebralo a na internetu na seznamu se objevil článek o vyklizeném Ústí. Ten článek mě tak trochu víc inspiroval a vzniklo z toho toto. Tak doufám, že se bude líbit.

Nefunguje...

13. dubna 2009 v 19:20 | Ms. Scriptum |  Deník MS
Nefačí pc
Nic nečekejte
Děkuji za pozornost

Prokletí rodu

10. dubna 2009 v 11:05 | Hok Wolker |  Prokletí rodu
Ehm tak bylo mou maličkostí opět něco málo upácháno, další jednorázovka. Ehm omlouvm se, ale ta lustitia se jaksi zasekla a pokusim se jí opět nahodit. Zatim je tu tahle jednorázovka.

Táta k pohledání

7. dubna 2009 v 18:07 | Hok Wolker |  Táta k pohledání
tak něco bylo mou osobou upácháno, je to trochu jiný než je tady na blgu běžný, ale uvidíme jak se na to zatváříte. A jedno malý oznámko. Ne nemám mladší sestru, který by se tohle stalo.

Autorita? Aha.. a to je co?

2. dubna 2009 v 21:14 | Ms. Scriptum |  Deník MS
Já vím, zase píšu. Jsem s tím otravná, nedávám vám pokoj, tenhle povídkový blog měním pomalu, ale jistě na svůj deník. Ale já si nemůžu pomoct. Přes den se ve mě nahromadí tolik myšlenek, že se potřebuju vypsat. A na to mi povídky nestačí. Už tak píšu dohromady Immortalitas, spolu s The Assassins a Scientists, což jsou dvě jednorázovky. A pak tu máme je Po svrhnutí, což má mít ještě dva díly a já nejsem schopna si k tomu sednout a dopsat. Ach jo. Jsem líná? Asi ano. Ale nemůžu si pomoct. Vždy, když dorazím ze školy, jsem vycuclá. A dneska se ještě musím učit na nějakou tu Severní Evropu. Díky Bohu (nebo někomu jinému, kdo je za to zodpovědný), že je to docela lehké. Tedy, jestli do toho nebude cpát svoje obvyklé "Která řeka protéká tím a tím městem?" Nevím, nevím a nevím. Mně dělá problém si zapamatovat, že Prahou teče Vltava a ne Labe..
Stojíš na Karlově mostě a dívaš se na Labe, nebo na labe? Ani na jedno, pod Karlovým mostem teče Vltava.
Tak na tohle jsem nachytala nespočet lidí, kterým to z nějakého důvodu přišlo hrozně vtipné. No jo, ono je to možná vtipné. Jen můj mozek zase blbne. Otázka ´jaký mozek?´ zůstane nezodpovězena.
Jako by nestačilo, že moje nová červená bunda smrděla kouřem. Ostře červená. To jsem zapověla zdůraznit. Celých 13 let nosím buď černou, nebo oranžovou a najednou si koupím ostře červenou. Opakuji: Ostře červená. To je jako kdybych si namalovala na čelo čtvereček, přišla do obchodu a řekla "Já chci lízátko." Bylo by mi možná dodáno, ale s velice zmatenými pohledy a šuškaním. Zvláštní pohledy jsem si vysloužila i když jsem si vzala tu krásnou šedou čepici. Heh. Zdá se mi to, nebo jsem toho napsala tolik, jen aby se mi podařilo dostat k hlavnímu tématu? Zdá, nebo ne?
Mám hrozné problémy s autoritami. Nedávno jsem se skoro angličtinářce vysmála do obličeje, že plácá nesmysly. Ano, čínská zeď opravdu není vidět z vesmíru. Ne, nedělám si srandu. Ano, opravdu si to myslí i ostatní. Mám kvůli tomu neustálé problémy. Učitelé si neustále stěžují, moji žákovskou už zdobí napomenutí, za "neslušné, drzé chování", maminka zoufalá, tatínek domlouvá (stejně, po mamince neúctu k autoritám mít nebudu, tak po kom, po kom?), ale se mnou to ani nehne. Když někdo chce respekt, musí si ho zasloužit. Opravdu, připadá vám tady někomu, že učitelka, co na vás v jednom kuse řve, sama umí ledatak blekotat, nenaučí, nevysvětlí, zdá se vám, že si zaslouží respekt? Ne, ta si zaslouží shodit zpět na zem. Například, jako autoritu rozhodně uznávám svoji trenérku z koní. Nedovolila bych si v životě odmlouvat, jelikož tato paní je vážně spička, pomůže a ví, co dělá. Někdy je tvrdá, to ano, ale chápu, že to dělá pro nás. Nebo naše chemikářka, která je vážně ta nejlepší učitelka, co jsem měla čest poznat. O chemii se toho učíme hodně. Testy taky nejsou zrovna peříčka. Ale ta to umí tak skěle podat, že ji za to obdivuji. Pamatuji si, že jsme měli o hodině na inspekci ředitele. Nic se mu nezdálo, takže po hodině schytala polovina třídy napomenutí. Ale chemikářka ředitelovi řekla, že jestli má problém s jejími hodinami, ať to řeší s ní a nás nechá na pokoji. Jestli se mu zdá, že jsme neukáznění, ať to prý řeší s ní, protože ona si neumí sjednat pořádek. Podle mě je to správné. A neberte to tak, že se jí snažím nějak poškodit, protože lepší osobu by jeden těžko hledal. Jsem ráda, že ji máme. Jako autoritu naopak neuznávám výše zmiňovanou angličtinářku a pak jednu tělocvikářku. Obě jsou uštěkané, věčně špatně naladěné, nepřející a v jednom kuse se snaží někoho potopit, místo toho, aby mu pomáhali (možná mu pomáhají.. do hrobu? K šibenici? Ke kopání kanálů?). Prostě prototyp špatného učitele, jak to má zařazené Script.
A už se s vámi loučím. Z mých řečí musíte mít hlavu jako meloun :)

Unholy, unworthy...

1. dubna 2009 v 18:57 | Ms. Scriptum |  Deník MS
Půl hodinový boj o to, abych sem mohla vložit jeden primitivní obrázek (blog.cz mě nemá ráda, blog.cz nemá rád moji fotku, blog.cz mě celkově nemá rád, nikdo mě nemá rád, asi se říznu...apríl. Hahaha..haha..ha). O rozměrech 100x116.. myslím. Nějak tak. Asi. Přibližně. Přibližně asi nějak tak.
Jen tak na okraj, pokud nerozumíte titulku, a pokud jste to již neudělali, tak si to nepřekládejte. Raději. Jsou to jen dvě slova z písničky, co dneska vyřvávám celý den. Alespoň nehučím jako Hok, že? Dneska jsem byla přivítána na icq s podivnou zprávou "Hůůů aha.." Po mém zmateném "Jsi mašinka?" mi přišla odpověď "Ne, zpívááááám!" po chvilce i dodatek "Mám piveško a šokoládku." No není tohle magor? Nic ve zlém samozřejmě. Jak bylo řečeno, jsi cvok, ale můj. Ale teď k (ne)zajímavějším věcem.
Apríl, apríl máme dnes, do pasti nám osel vlez. Ale houby.. dneska jen jednou. Nebo dvakrát. Uvidíme do konce dne. Třeba se objeví něco, čeho se fakt chytnu. Třeba je fakt, že schválili "náhubkový" zákon jen apríl (to bych si oddychla), nebo taky ne (to bych se naštvala). Stejně, kam dneska vlezu, tam apríl. A většinou otřepané "Ruším blog". Super. Kliknete na celý článek a tam písmem o velikosti třistapatrového mrakodrapu slovo Apríl. Ou jé. Nechcete taky nachytat? Jen vymyslím něco, na co by se někdo chytil. Třeba, že Immortalitas bude mít už jen pět dílů? Ty jo, kdyby se mi podařilo nacpat celý příběh do pěti dílů, budu se, pěkně prosím, obdivovat. Zatím se můžu obdivovat maximálně z toho, jak jsem (maximálně) blbá. Možná to tak horký není. Uvidíme.
Zítra jedu zjistit, jaká práce se pro mě hodí nejvíc. Neberu nic než novinářka, či spisovatelka. Děkuji, vy z Mělníka.