Názor je to nejlacinější zboží na světě a každý vám ho dá zadarmo, ačkoliv se o něj vůbec neprosíte. Oproti tomu rada je častokrát velmi drahá a dobrou radu vám dá zdarma jen dobrý přítel, který vám ze srdce přeje úspěch a štěstí...

Nejnovější počiny:

II. Tarja vypráví...

27. února 2009 v 21:21 | Ms. Scriptum |  Immortalitas

Tak, včera jsem řekla, že to zde bude, tak to tu máte :)




"Byl jsem tehdy strašně mladá.. mladá a hloupá," velitelka si přehodí vlasy přes rameno. Tohle prosté gesto odhalí podlouhlou jizvu na krku, která vypadá jako šišatý úšklebek. Vypadá jako po pokusu někoho podříznout pilkou, která nemá žádné zoubky. "Bylo mi asi 15. Bydlela jsem v jedné vesničce, kde jsme byli taková skupina lidí. Vsadila jsem se, že projdu lesem o půlnoci. Nikdy jsem nevěřila na magii, i když všichni ve vesnici na ní bezvýhradně věřili. Byla jsem svědkem upalování čarodějnic. No, ale abych přešla k tématu, o půlnoci jsem vyrazila

a tiše si povzdechla. Co to byl za nápad nechat se ukecat k takovýhle krávovině? nadávala si v duchu. Hnědé vlasy měla stáhnuté do vysokého ohonu, jen pár uvolněných pramínků se jí třepotalo podél tváří jako nějaké konfleky. Zvedla hlavu. Úplněk. Jak okouzlující. Neměla ráda všechny ty rituály, které byli s tím bílým talířem na nebi spojené. Byla svědkem toho, jak její přítelkyni hodili na noc do studně, aby se přesvědčili, že to není čarodějka. A to jen proto, že snědla kus masa! Ty blázni z vesnice věřili, že tak se člověk stane čarodějem. To by muselo být až moc jednoduché.
Když jsme u toho, žádná magie stejně neexistuje! Kdyby existovala, byla by na světě nějaká armáda čarodějů, království by mělo pod palcem nějaký cech,
Trhla sebou, když poblíž něco zašustilo. S magií, nebo bez ní, pořád je to temný les, kde je TMA, tma jak v pytli. A všude se potulujou různý potvory, co jen čekají na někoho, kým se budou moci nakrmit. Dupy dup, kdo mi to tu dupe po lávce? Sežeru tě, nebo nechám jít?
Tarja zalapala po dechu. Před ní na zemi se ležela kostra. Nikdy se nepovažovala za nějak zvlášť dobrou pozorovatelku, ale teď jasně viděla otisky zubů na páteři.Takže tato osoba, pokud to byla osoba, zemřela násilnou smrtí. To je jen mírné označení pro to, že jí někdo zabil a okousal ji, jako když okusujete křidýlko od kuřete. Dobrou chuť.
Okolo nohou se jí začaly převalovat chuchvalce mlhy. Nervózně si strčila nehet levého palce do pusy a začala ho ohryzávat. Byla by přísahala, že támhle ve tmě někdo stojí. Že tam někdo stojí a čeká na ni.Neznámá postava vykročila vpřed, ruce rozpražené. "Jen pojď Tarjo, už tě tu očekáváme. Těšíme se na tebe. Budeme si hrát. Budeme si společně hrát až do konce světa. Jen pojď, pojď!" šeptala. Jak postupovala blíž k vyděšené dívce, mlha se před ní rozestupovala. Odhalila bledou dívku, jejíž vlasy by mohly soupeřit s nocí, jak byly tmavé. Oči měla jako dva velké černé talíře na bílém prostěradle, zcela bez zorniček."Tarjo, pojď ke mně.. ty si nechceš hrát? Už je tu i tvoje mrtvá přítelkyně! Pamatuješ si na ni? Nechala jsi ji utopit ve studni.. nakukovala jsi dovnitř, ale nepomohla jsi jí! Ona se na tebe koukala, byla jsi pro ni jako světlý bod. Doufala, že ji pomůžeš. Ale ty jsi tam jen stála dívala se na ni jak na nějaké zvláštní exotické zvíře," postava se odmlčela. Dívala se na hnědovlasou dívku těmi černými talíři, kterým říkala oči. Ruce napřažené před sebe, už už se musí dotknout těmi bledými prsty živoucí osoby před sebou. "A víš proč? Protože jsi zlá, zlá, ZLÁ!" zavrčela. Její zuby se začaly měnit v obří tesáky. Takové mají jen šelmy, které svoje oběti zabíjejí tak, že je roztrhají na kousky! Tarja zaječela. Postava před ní se zasmála chraplavým smíchem, jako by měla na plicích vodu. Už po ní natahovala pařáty (kam se poděly nehty?) chytla ji za krk, zmáčkla, až vytryskla krev, když v tom se jí se strany do krku zabodl šíp. Z jeho nitra

vycházela jakási zvláštní zář."To víš že jo, ty jedna pizizubko! Padej od ní, stejně za chvilku uvidíš svoje vlastní střeva všude po okolních stromech!" oznámil jí čísi klidný hlas. Tarja, ochromena, neschopna pohybu, sledovala, jak se to před ní rozječelo a otočilo za hlasem, který patřil vysoké dívce se zářivě zelenýma očima, která seděla na stromě. Její vlasy vypadaly jako tisíce stříbrných hedvábných nitek. V ruce držela luk natřený bílou barvou. Ale jeho krásu mohla obdivovat sotva pár sekund, když ho dívka zahodila do vysoké trávy, až se mlha rozestoupila. Vytahovala dlouhý úzký meč.Seskočila dolů a posměšně pokynula prostředníčkem, jen ať si to stvoření přijde blíž!
Ono se rozeběhlo a skočilo po dívce. Ta se jen zasmála a nastavila meč. Příšera narazila na ostří a zavřískla bolestí. Uskočila zpět a pokusila se ohnat jedním ze svých dlouhých drápů. Z dívčiných rtů se ozval smích, který zněl jako tisíce různých zvonečků najednou. Než se monstrum nadálo, mezi očima mělo zabodnutý meč. Boj nemohl trvat více než pět vteřin, ale protivník se už klátí s bublavým výkřikem mrtev k zemi? Tomu se Tarja stačila ještě podivit, než dívka vytáhla meč a jedním nacvičeným tahem sťala příšeře hlavu. Ta s tichým plesknutím dopadla na zem. Mlha začala pomalu ustupovat od mrtvého těla své stvořitelky, až nakonec zmizela úplně.
"Jestli budeš ještě chvilku takhle stát s otevřenou pusou, budou tě bolet panty," oznámila Tarje dívka, při čemž zastrkovala meč zpět do pochvy. Odhrnula si vlasy z čela a usmála se, když hnědovláska zavřela pusu, až to klaplo. "A taky ti doporučuji si ovázat si ten krk, rány způsobené Stryxem se pomalu hojí.." dodala. Utrhla si z pláště kus látky a podala jí ho. Sedla si na balvan, trpělivě čekajíc, až si Tarja ováže ránu. Když se tak stalo, opět vstala. "Měla jsi sakra velké štěstí, že jsi přežila. Většinou nestačím přijít včas, ještě dřív, než stačí Stryx ukázkově urvat svojí oběti hlavu. Co to bylo vůbec za blbý nápad, jít večer do takovéhleho lesa?" zavrtěla nesouhlasně hlavou.
"Já.." odkašlala, pročišťujíc si hrdlo. "Byla to sázka," pokusila se to vysvětlit své zachránkyni, "a já nerada prohrávám," znovu zakašlala. "Smím být té opovážlivosti a zeptat se na vaše jméno, paní?" zvedla pohled od země a zadívala se do těch zářivých zelených očích. Nikdy si nepotrpěla na zdvořilosti, ale když vám někdo zachrání život, hodí se být zdvořilý.
Dívka si povzdechla. "Neříkej mi paní," sklonila se pro luk, "tak stará ještě nejsem. Lidé mi dávají hodně jmen, ale ty můžeš zatím používat to, které mi dávají nejčastěji. Kayla."


"A tak jsme se potkaly," dokončila své vyprávění velitelka, pohled zabodnutý do podlahy. I přes to, že se dokázala dívat do očí Smrtonošce, nedokázala se teď zadívat do modrých očích Allessy. Čekala, že se Ochránkyně rozkřičí a vykáže ji z hradu. Má na sobě sotva hmatatelný obtisk, ale má ho tam. Obtisk někoho, komu pomohl ten, kdo nosí smrt. Ale Allesse jen mlčky pokývala hlavou.
"Měla jsi vážně štěstí," potvrdila slova Kayly, i když byla pronesena mnoho let zpět. "Mohla tě nechat zabít, ale pomohla ti, to není u někoho, jako je ona, obvyklé. Musím o tom přemýšlet..Yassandro, Tarjo, Lialo…" lehce se uklonila jak královně, tak velitelce, ale i vojínce. "Omluvte mne, ale už půjdu," naposledy se otočila k ní.
Na tu, která měla obtisk někoho, komu pomohl ten, co nosí smrt.

***







Kayla po celou dobu vyprávění seděla na mýtině v lese, který byl podobný tomu, ve kterém zachránila Tarju, jen zatím nepotkala žádného Stryxe. Instinktivně cítila, že Tarja o jejich setkání vypráví. Přemýšlela, zda je to pro ní dobré, či špatné. Nemohla se rozhodnout. Povzdechla si, sundala si klobouk a prohrábla hedvábný vodopád černých vlasů. "Ať tak či ona, ví tom.. už to nezměním," nechala na svůj prst dosednout motýla, než ho spálila na prach. Ani po těch všech letech nelitovala, že nechala Tarju žít. Vyrostla z ní zajímavá osobnost. "Může před svým osudem utíkat, ale nemůže se schovat.. Tarjo, až se to stane, stane se to..utíkej si, mně je to fuk, ale pan osud si tě stejně najde."


 


Komentáře

1 Hok Wolker Hok Wolker | Web | 27. února 2009 v 21:36 | Reagovat

hustý....... to je dobrej loutkař ta Kayla! Těšim se na další díl..

2 Katy Katy | 1. března 2009 v 13:45 | Reagovat

jj, já taky ! Upe supr, honem piš dál !

3 Katy Katy | 1. března 2009 v 13:47 | Reagovat

Hele, a ona měla Kayla dřív bílé vlasy ? Nebyla dřív hodná ??? *zasvítí jí očička* Já tu holku žeru ! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama